Prawda

Máte vybranou dobrou autoškolu, všechno klape, jízdy i testy zvládnete v pohodě a nakonec uspějete u zkoušky. Máte řidičské oprávnění a spolu s ním i oprávněnou radost ze svého úspěchu. Tím to pro vás ale nekončí.

Neseďte doma

Jak poznáte dobrého řemeslníka, který vám rekonstruuje koupelnu, instaluje novou kuchyň, provede rozvody vody a elektroinstalaci v bytě? Nejspíš podle výsledků své práce. A nejlepších výsledků dosahují ti, co mají za sebou praxi a „ostrý“ trénink. Žádný řemeslník vám nepomůže, pokud bude jen o své práci hovořit a objasňovat ji teoreticky a totéž platí i o jízdě autem.

Máte-li čerstvý řidičák v kapse, je to jistě skvělý pocit, ale v té době hlavně jezděte autem a neseďte doma. Pořiďte si třeba tažné zařízení a nosič kol a vyrážejte s rodinou či s přáteli na cyklistické výlety, v Česku je spousta krásných cyklotras. Praxi získáte pouze tím, že budete jezdit, a v kombinaci s jízdou na kole, kdy se fyzickým pohybem uvolňují do krve hormony štěstí, se vám bude i lépe řídit vůz na silnici.

Nehrňte se do centra Prahy

Čerství absolventi autoškoly v Praze Autoškola Holešovice mohou mít pocit, že zvládnou všechno, i obrovský psychický tlak v zácpě, v letním vedru, pod smogovým mrakem a v nepřehledné dopravní situaci. Možná, že ano, ale nač takhle hloupě riskovat? Nezapomínejte, že zkušenosti se sbírají postupně, a skutečné mistrovství přichází až s odstupem času.

Zpočátku si vybírejte trasy na venkově nebo v menších městech, využívejte klidnější denní doby, jezděte i více večer a v noci, ať získáte cvik při umělém osvětlení, kdy je jízda náročnější. A jezděte i v zimě, za deště a sněžení, kdy se teprve prokazují skutečné dovednosti.

Nejezděte sami, ale s někým zkušenějším

Být začátečníkem není žádná ostuda, stejně jako není ostuda, když se narodí malé miminko, které neumí mluvit ani chodit. Vše se musí postupně učit. Každý, kdo je zkušený, a není zároveň „hlupákem“, se vám nikdy nebude posmívat a poučovat vás, ale bude s vámi konzultovat váš styl a způsob jízdy. Ponechá vám vlastní prostor a bude vás podporovat už jen svou přítomností vedle vás. Kdyby se situace vyhrocovala, může vhodně zasáhnout přesnou radou ve správný čas. Pokud někoho takového máte a bude ochotný vám pomáhat, využijte toho.

Lidé si musí vydělat na své živobytí, a aby se tak stalo, musí chodit vesměs někam do zaměstnání, kde je jim za jejich práci poskytována určitá výplata. Tedy peníze, jež mají k životu sloužit.

Lidé tedy usilují o získání obstojně placené práce, která jim zajistí takové finanční prostředky, jež potřebují. Ovšem nejednou by mohlo hned zkraje dojít k určité mýlce, jež by mohla později dovést vztahy zaměstnance a zaměstnavatele třeba až na bod mrazu. A to vlastně naprosto neopodstatněně. Stejně jako by k něčemu podobnému ale mohlo dojít i kdykoliv později, kdyby zaměstnanec v nevědomosti setrval.

A v čem tkví podstata tohoto potenciálně hrozícího problému? Vlastně jenom v tom, že si lidé někdy pletou zdánlivě stejné, ovšem přesto odlišné pojmy. A například takový rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou by mohl nadělat hodně zlé krve. Protože když se někdo uchází o práci, dostane přislíbenou hrubou mzdu. Ale když očekává, že mu tato částka přistane na jeho účtu, mýlí se. Za jeho práci se mu dostane už na první pohled nižšího ohodnocení, nazývaného čistá mzda.

A proč se čistá mzda, kterou člověk dostane, od té hrubé liší? Je to vlastně prosté. Zaměstnavatel nabízí hrubou mzdu, tedy sumu, kterou na zaměstnance vyčlení ze svých zisků, ovšem než se tato následně dostane k tomu, komu náleží, je snížena o daň z příjmu plus sociální a zdravotní pojištění, a případně i exekuční srážky.

Taková čistá mzda se tedy obvykle nikomu nenabízí, protože zaměstnavatel nemůže vždy předvídat, kolik z hrubé mzdy po odečtení všech povinných odvodů zbude. A aby zaměstnanec věděl, zda se mu zde nabízená práce za daných podmínek vyplatí, musí si hrubou mzdu na tu čistou přepočítat. A naštěstí tak může snadno učinit. Protože je na internetu kalkulačka, která mu to znatelně usnadní.

A ten, kdo ví, kolik že skutečně dostane na ruku, nemusí trnout, zda se svým příjmem nakonec vystačí. Ví už předem své.

Ať už je náš domov sebelépe udržovaný, vždy se může stát domovem nezvaných hostů. Ti obvykle představují velký problém, neboť nejenže mohou znehodnotit potraviny či poškodit náš majetek, ale také často roznáší nejrůznější nemoci. Je tedy jasné, že je nejlepší se jim vyhnout. Avšak ačkoliv v dobře udržované domácnosti je šance, že se tam tito vetřelci usídlí, podstatně menší, stále zde tato možnost existuje.

Jedním z nejběžnějších návštěvníků jsou pak švábi. I v našich končinách se jedná o poměrně běžného představitele hmyzí říše. A na rozdíl od mnohých jiných brouků, tento je pro člověka při kontaktu poměrně neškodný – nemá žihadlo ani velká kusadla, ani není jedovatý. Přesto se jej snažíme zbavit.

Důvodem je zde nejen estetická stránka věci – většina lidí má k hmyzu instinktivní odpor, a pohled i na švába se jim hnusí. Je pak pochopitelné, že jej nechtějí mít doma. Větším problémem zde však je fakt, že se může snadno dostat do potravin, jako je mouka, brambory či cibule, a ty následně znehodnotit, jak okousáním, tak svými výkaly. A že to není zrovna hygienické, není třeba říkat.

Ovšem zbavit se jich také není zrovna snadné – koneckonců jsou příslovečně známí svou vysokou odolnost. Například dokážou žít i několik dní bez hlavy či vystát takovou úroveň radiace, která by pro lidi (a vlastně pro většinu organismů) byla smrtící.

Je tedy pochopitelné, že jakmile se u nás usídlí, zvláště ve větším počtu, budeme mít problém. Jistě, na trhu jsou k dostání nejrůznější insekticidy, avšak vzhledem k jejich již zmíněné velké odolnosti je pravděpodobné, že nebudou mít až takový účinek, v jaký jsme doufali.

Řešením je pak zde zavolat profesionální deratizační firmu. Ti mají k dispozici sice agresivnější, avšak zároveň mnohem účinnější přípravky. Díky nim dokážou šváby porazit, a tak zařídit, aby váš domov byl opět bezpečný.

Samozřejmě i zde platí, že prevence je lepší, než léčba, a je jasné, že v udržovaném domě se usídlí s mnohem menší pravděpodobností. Proto se o svůj domov starejme – rozhodně se to vyplatí.

Faktem je, že na YouTube najdeme video prakticky na jakékoliv téma, na které si vzpomeneme. To platí i o hudbě. Prakticky ke každé písničce zde najdeme jak oficiální videoklip, tak i její otextovanou verzi, ale i fanouškovská videa.

Ovšem je pravdou, že zvláště mladí lidé rádi poslouchají hudbu například při jízdě vlakem či autobusem. A zde není vždy připojení k internetu. Typickým příkladem může být metro. Jak to tedy vyřešit?

Asi nejlepším řešením je si danou písničku stáhnout. Jak to ale udělat, když na YouTube máme jen videa, a my v tomto případě chceme jen zvukový soubor? Jistě, můžeme si stáhnout i celé video, avšak je nutné počítat s tím, že to zabere více místa v paměti, a navíc jeho pouštění bude představovat větší zátěž na baterii.

Samozřejmě je tu řešení, kdy použijeme některý z konvertovacích programů. Ty dokážou převést soubor mezi jednotlivými formáty. To však nebývá nejlepší řešení, neboť výsledky často nejsou příliš dobré. Lepší je si jej v požadovaném formátu rovnou stáhnout. I proto se mnoho lidí ptá, jak stáhnout mp3 z YouTube online Stahuj videa.

To je totiž poněkud těžší úkol, než se na první pohled může zdát. Je potřeba si uvědomit, že většina programů určených na stahování videí z YouTube i jiných serverů je určená právě pro video i audio soubory, nikoliv pouze pro jeden.

Naštěstí se dají najít programy, které tento úkol zvládnou. Jistě, najít ten pravý bude poněkud náročnější, avšak věřte, že se to nakonec vyplatí. Díky tomu totiž budete mít staženou jen onu písničku, kterou si následně můžete pouštět například v mobilním telefonu, kdykoliv se vám zachce.

Zároveň je zde dobré poznamenat, že jelikož se jedná o online programy, nevyžadují žádné stahování. To znamená mimo jiné i menší riziko, že si spolu s ním stáhnete i virus. A to je rozhodně něco, co se v každém případě vyplatí.